Zapomenuté básně Jana Nohy: Reedice k 110. výročí narození básníka

Přední strana obálky
Bohumínský spolek MARYŠKA, 25. 11. 2018 - Počet stran: 35

Sbírka „Zapomenuté básně Jana Nohy“ poprvé vyšla pod záštitou Městského úřadu Benešov, v listopadu roku 2008. Byla doplněna fotografiemi a dokumenty z archivu Památníku národního písemnictví, fotografiemi z rodinného archivu Nohových a známým portrétem Jana Nohy od významné fotografky Marie Šechtlové.
Její originální podobu v PDF najdete zde:
http://www.alenamrazova.com/basne.html
http://www.alenamrazova.com/dokumenty/basne.pdf

Odkazy na videa z poetického večera v Benešově u Prahy před deseti lety, u příležitosti 100. výročí narození básníka:

Gabriela Vránová recituje verše Jana Nohy
https://www.youtube.com/watch?v=_DbUIdzKS4Y&t=46s

Erich Renner o Janu Nohovi I. 100. let od narození básníka
https://www.youtube.com/watch?v=24JZ_UCLstE

Erich Renner o Janu Nohovi II. 100. let od narození básníka
https://www.youtube.com/watch?v=3ZHnVlI4pU0 

 

Vybrané stránky

O autorovi (2018)

Jan Noha se narodil 26. 11. 1908 v Benešově u Prahy v rodině místního ševce. Prožil velmi chudé dětství, poznamenané útrapami 1. světové války.
Ještě jako malý chlapec ztratil matku, tři ze sedmi sourozenců a později také otce. Přesto čerpal sílu z kořenů v rodině plné lásky a měl velkou podporu svých sester, když jako učedník typografie, v Jindřichově Hradci, projevil básnický talent. Tehdy byl ovlivněn proletářskou poezií, podobně jako mnoho jeho generačních souputníků, ovšem jeho básně vždy odrážely hluboké vlastní niterné prožitky a záblesky lyriky. Pro děti Jan Noha napsal spousty krásných veršů, hříček a průpovídek, mnohé z nich dodnes nacházíme v čítankách a sbírkách básniček pro malé čtenáře. Ve zralém věku se v jeho tvorbě objevují se stále větší naléhavostí otázky existence, smyslu bytí, lidského života. Bylo to jistě způsobeno i zápasem se zákeřnou chorobou, které podlehl 19. 1. 1966.
Čteme-li však pozorně Nohovy verše, v poselství zakletém mezi řádky cítíme, že myšlenkám o smyslu lidského bytí byl básník věrný vždycky.

Bibliografické údaje