Přečtený život

Přední strana obálky
dybbuk, 1. 6. 2014 - Počet stran: 416
Je třeba tvořit. A pokud tuhle moc máš, uspořádáním se nezabývej. Zrodí se na tisíce služebníků, kteří budou tvé tvorbě sloužit, neboť z ní budou žít jako červi z masa. Pokud dokážeš nastolit víru, o dogma se nestarej. Zrodí se na tisíce vykladačů, kteří se už o ně postarají. Tvořit znamená vytvářet bytí a tvorbu nelze nikdy vyjádřit. Tvorba je jiné podstaty než stvořený předmět, tvorba uniká ze stop, jež zanechává, a nikdy ji nelze vyčíst z žádných znamení. Znamení, stopy a znaky, jež vyplývají jedny z druhých, vysvětlíš vždycky. Neboť stín každé tvorby na zdi skutečností je čistá logika. Ale i přes ten samozřejmý objev zůstaneš týmž hlupákem. Také se chraň připojit na dílo umělou vřelost jako želízko vlasům, aby se vlnily. Sám rozum plodí jen mrtvé věci, i když se někdy pohybují. Umělecké dílo je dobré, vzniklo-li z nutnosti. V tomto způsobu jeho původu je jeho rozsudek: není druhého. Střez se proměny sebe sama v zavedený podnik. Když prosperující dobře zařízený podnik, bývá pozdě: vzniká závislost. A při tom opravdové a dobré tesání musí mít vlastní skrytý tichý vývoj, opřený o naprosté nasazení vlastního ducha, úplnost a bezohlednost – vše v tichu. V halasu vládnou jiné zákonitosti. Existuje literatura, která neproniká až k hltavé mase. Tvůrčí dílo, jež vzniklo z opravdové autorovy nutnosti a pro něj samotného. Poznání nejvyššího egoismu, kde zákony ztrácejí moc. Jen to, co v pravém smyslu slova pro sebe děláš, děláš i pro svět. Pro sebe pracujeme právě tehdy, když na sebe zapomínáme. Vše, co říkáš, že chceš udělat sobě, děláš druhému jako sobě. Velmi si vážíš okamžiků, jež ukradneš nějaké povinné práci, okamžiků, kdy můžeš dělat něco jiného, než co právě dělat máš: a tak teprve tehdy jsou hodiny vzácné.
 

Vybrané stránky

Obsah

2 Mluva
29
3 Promluva
49
4 Mimomluva
67
5 Prstomluva
85
6 Mezimluva
103
7 Soumluva
115
8 Hořkomluva
129
9 Omluva
143
14 Svémluva
221
15 Vzdoromluva
237
16 Zrakomluva
263
17 Břichomluva
281
18 Skrytomluva
303
19 Tvaromluva
331
20 Šeptomluva
347
21 Nemluva
369

10 Námluvy
157
11 Pramluva
173
12 Domluva
183
13 Odmluva
203
22 Číslomluva
379
Přečtený život Milana Špůrka
409
Ediční poznámka
413
Autorská práva

O autorovi (2014)

RNDr. Milan Špůrek, CSc. (*1938) absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1961). Působil jako vědecký pracovník v Geologickém ústavu ČSAV v Praze. Jako fotograf a výtvarník byl zároveň v letech 1964–1968 členem Svazu československých výtvarných umělců. V letech 1975–1989 pracoval v celostátním archivu geologické dokumentace Geofond v Praze. Poté začala jeho dráha nezávislého publicisty a spisovatele především literatury faktu a populárně vědecké literatury. Publikoval přes šedesát vědeckých a odborných prací a stovky populárně naučných článků. Vydal knihy Jehla v kupce sena (1990), Hvězdy a osudy (s Danielou Fischerovou, 1993), Indická astrologie (1995), Hovory o astrologii (1995), Praga mysteriosa (1996, opravené a rozšířené vydání 2002), Encyklopedie západní astrologie (1997), Das grosse Buch der Astrologie (1996, 1997), ve francouzštině L’ astrologie (1998), v italštině Il grande libro dell’astrologia (1999), Předehra k mlčení (1999), Tajemné rytmy dějin. Rytmy, cykly, periody, synchronicita a segmentace času (2006), Poslední večeře. Leonardův hermetický obraz a jeho výklad (2007), Poutník mnoha nocí Karel Hynek Mácha (2010) a Rozpomínání na konci věku (2013). 

Bibliografické údaje