které na dobrou isolační hmotu klademe, nejlépe vyhovuje. Čistá rašelina jest špatným vodičem tepla, prostá zápachu a nepodléhá nepříznivým změnám. Rašelinu lze pro ukládání ovoce opět použíti, když se v létě na slunci vysuší a sterilisuje a v suchu a v čisté místnosti uchová. Ku pokusům uchování ovoce v rašelinné drti provedeným v r. 1924 ve sklepě zdejšího ústavu bylo použito dřevěných bedniček, ve kterých se ovoce vrstvovalo s rašelinou tím způsobem, že na dně, na vrchu i po straně ponechala se as 4 cm silná vrstva rašeliny k isolaci a každá jednotlivá vrstva ovoce oddělovala se též 4 cm silnou vrstvou rašeliny. Ovoce bylo v jednotlivých vrstvách tak srovnáno, aby se vzájemně nedotýkalo. Mezery mezi plody byly rovněž rašelinou vyplněny. Ku pokusům bylo použito zlaté parmény zimní, boskoopského a renety Baumannovy. Bohužel nebyly plody s patřičnou opatrností česány a zvláště boskoopské a parména zlatá byly dosti pomačkány. Výsledek pokusů byl tento: Dle dosavadních výsledků a jiných zkušeností jest úspěch konservace ovoce zvlášt v rašelině závislý od následujících podmínek: 1. Správná volba odrůd jen vysloveně zimních, které se vyznačují jemnou chutí a zaplatí práci a náklady s uchováním spojené. Dozrávání podzimního ovoce nelze tímto způsobem příliš prodlužovati. 2. Vyloučiti dlužno plody červivé, pohmožděné, otlučené, protože ovoce s poškozenou pokožkou může býti příčinou zkázy plodů ostatních. 3. Zimní ovoce dlužno ponechávati co nejdéle na stromě, aby se nejdokonaleji vyvinulo. 4. Místnost, ve které se ovoce ukládá má míti stále stejnou teplotu 5-7° C. 5. Hnijící látky, zvláště ony, které zapáchají, jakož i zelenina nesmí se v ovocných komorách přechovávati. 6. Nejdelší dobu uchovací při nejmenší ztrátě na váze zajišťuje vrstvování ovoce v sudech neb bednách s rašelinnou drtí. 7. Dle možnosti dlužno vrstvovati ovoce tak, aby kalich směřoval dolu a stopky nahoru. Ústav zabýval se dále pěstěním a rozesíláním čistých kultur vinných kvasnic. V roce 1923 rozesláno 218 dávek vinných kvasinek, z čehož připadá na větší závody 70, na soukromníky převážně k domácí výrobě ovocných vín 148 dávek. V tomto roce byly zkoušeny různé rasy na jejich prokvašovací mohutnost a ony, které se ukázaly nejsilnější, uvedeny byly do prakse. Většina druhů určena byla pro vína ovocná. A poněvadž právě v tomto oboru panuje mnoho nejasnosti, jaké přednosti má používání čistých kultur kvasnic při výrobě vína, vzal si ústav za úkol poučovati zájemce o tom, co lze a co nemožno čistými kulturami docíliti. V roce 1924 bylo rozesláno 243 dávek těchto kvasnic vesměs ve formě tekuté. Při objednávkách byly velmi často udělovány informace spadající do oboru zpracování ovoce na vína. Obrovskou většinu mezi odběrateli tvořily továrny na zužitkování ovoce a soukromníci kvasící ovocná vína pro domácí potřebu. Činnost veřejná a propagační. Ústav, aby dosáhl vytčeného cíle pro širokou praksi průmyslu vinařsko-ovocnického, uděloval řadu bezplatných porad zájemníkům z oboru tohoto, byl s prakcí úzce spojen, aby poznal nedostatky a vady výroby, hledal metody práce racionelní a dovedl jich prakticky využíti. Pořádal v roce 1920 tříměsíční praktika pro veřejnou službu kontrolní nově pověřených úředníků: státního sklepního asistenta O. Jelínka a stát. sklepního inspektora V. Kubranského. Se svou činností seznamuje veřejnost přednáškami, publikacemi, různými odbornými články z oboru vinařství, sklepního hospodářství a ovocnictví. Účast na výstavách. Ústav zúčastnil se hospodářské výstavy v roce 1920 v Praze, v Brně a v Bratislavi, v r. 1921 a 1922 a v Praze. Studijní cesty. Emeritní ředitel J. Schindler byl přidělen od 6. května do 6. června a od 7. července do 12. srpna 1923 delegaci vyslané do Paříže za účelem uzavření československo-francouzské obchodní smlouvy, jakožto vinařský odborník. Při této příležitosti navštívil též nejdůležitější vinařské oblasti ve Francii a ve Švýcarsku, kde obzvláště studoval otázku přímo nesoucích odrůd vinné révy. Přednosta ústavu M. S. J. Fořt zúčastnil se zájezdu Československé ovocnické společnosti na Moravu ve dnech 7.-9. září 1924. Ředitel J. Schindler zúčastnil se sjezdu vinařského kongresu v Heilbronnu nad Neckarem ve dnech 6.-10. září 1924. Přednášky. Přednosta ústavu M. of. S. J. Fořt přednáší vinařství a ovocnictví jako honorovaný docent na české vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství v Praze. J. Fořt: O hnojení ovocného stromoví. (Ovocnické dny uspořádané přednostou za součinnosti čes. odboru zemědělské rady a Čsl. ovocnické společnosti 1922.) Výroba ovocných vín. (Odbor Čsl. ovocnické společnosti v Táboře r. 1922.) Zřizování okresní demonstrační stanice na zužitkování ovoce. (Odbor Čsl. ovocnické společnosti v Jaroměři r. 1922.) Ovocnictví v Československu a průmyslové jeho zpracování. (Členská schůze klubu agrárních inženýrů v r. 1922.) Konservace ovoce sušením. (Ovocnické dny pořádané za součinnosti Zemědělské rady a Čsl. ovocnické společ. v r. 1923.) Sušení ovoce a zeleniny. (Odborný kurs »>Sušení a technické zařízení sušáren« uspořádaný vys. školou zemědělského a lesního inženýrství v Praze v r. 1923.) O školení vín ovocných a révových, s demonstracemi. (Ovocnické dny r. 1924.) O přístrojích a strojích používaných při sklepním hospodářství. (Kurs sklepního hospodářství na Mělnice r. 1924.) J. Schindler: O chemickém složení moštů vín révových a jich zlepšování. (Kurs sklepního hospodářství r. 1924.) O zásadách při ochutnávání vín s praktickým předvedením. (Kurs sklepního hospodářství r. 1924.) Ing. J. Opatrný: Dosavádní zkušenosti s mateční knihou vydanou Českým odb. rady zemědělské. (Ovocnické dny r. 1922.) Publikační činnost. M. of. S. Fořt J.: O průmyslovém zužitkování ovoce v republice Sterilisace a konservace ovoce. (Zemědělský Archiv r. 1920.) O průmyslovém zpracování ovoce. (Ovoce a zelenina, roč. I., Konservační methody v průmyslu ovocnářském. (Ovoce a zelenina, roč. I., r. 1921.) Kombinovaná rychlosušárna ovoce a zeleniny a jiných zemědělských plodin. (Ovoc. Rozhledy, roč. XIII. 1922.) Hospodaření ovocem a zeleninou za války. (Ovoce a zelenina, Hodnota ovocných stromů. (Ovoce a zelenina, roč. II. 1922.) M. of. S. Fořt a Ing. Fiala: Válečné marmelády. (Ovocnické Rozhledy r. 1919.) M. of. S. Fořt a J. Schindler: Hnojení ovocných stromů a systematické pokusy hnojařské. (Ovocnické Rozhledy, roč. XIII. 1922.) J. Fort a J. Marek: K otázce cen nové úrody ovoce. (Ovoce a zelenina, roč. II. 1922.) J. Fořt a J. Schindler: Hnojení ovocných stromů a systematické pokusy hnojařské. (Ovocnické Rozhledy 1923.) J. Schindler: Vignetování ovocných vín. (Ovoce a zelenina, roč. XVII. 1922.) Důležité pokyny praktické pro letošní vinobraní. (Vinařské Vinná statistika a její význam pro praksi vinařskou. (Vinařské Školení překyseleného mladého vína. (Vinařské Listy, roč. Školení překyseleného vína. (Vinařské Listy 1923.) O významu kvasnic při přípravě vína. (Vinař. Listy č. 24 1924.) J. Schindler a Ing. St. Kopal: Vinná statistika českého vinařství za rok 1921. (Vinařský Obzor, roč. XVII. 1922.) Chemické složení českých vín (scuhrn výsledků vinné statistiky z r. 1921-1922 s některými kritickými poznámkami) o zkoušení a posuzování vín. (Vinařské Listy, č. 52, 1923.) (Wein- u. Spirituosen Zeitung č. 5.) O chemickém složení čes. vín. (Chemické Listy, r. XVIII. 1924.) Ing. S. Kopal: Praktické pokusy s kombinovanou rychlosušárnou systém Fořt. (Ovocnické Rozhledy, r. XIII. 1922.) Ing. J. Opatrný: Ničení ovocných škůdců. (Ovoce a zelenina, roč. Lepenková krabice na marmelády. (Ovoce a zelenina, ročník Zužitkování japonské kdoule. (Ovoce a zelenina, r. II. 1922.) Ing. A. Fiala: Škodlivé pochody kvasné a jich omezení. (Ovocnické Rozhledy, roč. 1921.) Válečné marmelády. (Ovocnické Rozhledy 1919.) Použití čistých kultur kvasničních. (Bursa vína 1920.) Ing. J. Nebovidský: Ke článku marmeláda, její kontrola a výroba. (Ovocnické Rozhledy, roč. XII. 1921.) Užití rašelinné drtě v ovocnictví. (Ovocnické Rozhledy, roč. Třídění ovoce. (Ovocnické Rozhledy, roč. XII. 1921.) Význam Chemické kontroly v průmyslu ovocnicko-vinařském. (Ovoce a zelenina, roč. I. 1921.) Ing. J. Nebovidský: Poznámky o našem průmyslu ovocnickém. (Ovoce a zelenina, roč. II., 1922.) Z naší industrie. (Ovoce a zelenina, 1922.) O naše odborné školství. (Ovoce a zelenina, 1922.) Ing. J. Hataš: Zkušenosti s ovocnou statistikou. (Ovocnické Rozhledy, 1924.) Jan Dohnal: Podlom. (Vinařský Obzor, 1921.) Zprávy o stavu vinic. (Bursa vína, 1921.) Osobní záležitosti. Stav personálu koncem roku 1924 jest tento: 1. Odborný personál: M. of. S. Jindřich Fořt, přednosta. Josef Schindler, em. ředitel, smluvní konsulent. IngC. Marie Štefanová, výpomocná odb. síla. 2. Personál pomocný: Svatoslav Liška, laborant. Terezie Andělová, výpomocný zřízenec. |