Úkol a obor jeho činnosti vyplývá nejlépe z vysvětlení, co jest biotechnologie živočišná.

Technologie všeobecně jest věda, která se zabývá pochody práce, jimiž jsou suroviny přeměňovány v konsumní předměty. Děje-li se to mechanickými proměnami, zove se mechanickou technologií, děje-li se to chemickými proměnami, technologií chemickou. Podle analogie - věda, která se zabývá přeměnou surovin v konsumní předměty v živém těle zvířecím, nazývá se biotechnolgoií živočišnou. Surovinami jsou zde živiny, obsažené v krmivech; konsumními předměty jsou produkty živočišné, jako tuk, mléko, maso, vlna a p. Biotechnologie živočišná, opírajíc se o různé pomocné vědy, hlavně fysiologii a fysiologickou chemii, zabývá se v podrobnostech jednotlivými živinami, dále směsí těchto živin, t. j. krmivy, z různých hledisek: po stránce čistě výživné, dietetické, po stránce specifického působení na produkci, úpravou jich a konservací; pátrá po vzájemném vztahu a zákonech přeměny těchto surovin v užitečné produkty, poskytované tělem živočišným, a ukazuje, kterak jich použíti pro účely praxe. Obsahem této nauky je tedy vše, co se týká racionelní výživy zvířat.

Úkolem výzkumnictví v oboru biotechnologie živočišné bude: Zdokonaliti krmení hospodářských zvířat tak, aby chov poskytoval čistý zisk, co možno největší.

Činnost výzkumná.

Provedeny tyto pokusy:

1. O významu přikrmování preparátu, bohatého na cystin, pro ovce. Jest známo, že aminokyselina cystin jest obsažena v bílkovině krmiv, obyčejně používaných, jen v nepatrném množství. Naproti tomu bílkovina vlny ovcí obsahuje 7.3% cystinu. Podle toho museli bychom pravděpodobně krmiti velké množství bílkoviny, abychom dodali ovcím potřebné množství cystinu k normálnímu vzrůstu vlny. Tím bychom vlastně bílkovinou plýtvali; krmíme-li menší množství bílkoviny, produkce vlny trpí.

K objasnění této otázky byl v našem pokuse přidáván ovcím k pícní dávce preparát s větším množstvím cystinu (3.42%), který byl připraven z rozložené rohoviny a pšeničných otrub. Pokus proveden byl ve Školním závodě vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Uhřiněvsi. Z jeho výsledků dá se skutečně souditi, že při nedostatku cystinu v krmné dávce nemůže se vlna řádně vyvinouti ani při přebytku bílkoviny a ostatních živin. Přidáním cystinu produkce vlny stoupla.

2. O významu sušených kvasnic pro výkrm vepřů.

Pokus prováděn ve Špitálském dvoře v Něm. Brodě. Bylo však nutno jej přerušiti, poněvadž prasata následkem zamořené stáje neposkytovala jednoznačných výsledků.

3. O Beckmannově úpravě slámy a úpravě slámy přeměnou

v pařenici.

Včas nouze o píci jest třeba krmiti i slámu stelivovou. Tato má však velmi malou výživnou hodnotu, poněvadž cellulosa její jest prostoupena inkrustujícími látkami, jako jest lignin, kutin a p. Následkem toho jest také méně stravitelná a strávené živiny mají menší produkční schopnost, poněvadž značná část jejich musí býti vynaložena na práci, spojenou s kousáním, polykáním a p. Mimo to sláma stelivová jest velmi tvrdá a málo chutná.

Záleží proto velmi na tom, nalézti způsob, kterým by se výživná hodnota této slámy mohla zvýšiti a propůjčila se jí lepší chutnost a měkčí konsistence.

Lehmann hleděl zvýšiti stravitelnost slámy stelivové odstraněním inkrustujících látek tím, že ji vařil za tlaku s roztokem louhu sodného. To jest však metoda příliš nákladná. Daleko lacinější a praxi přístupnější jest metoda Beckmannova, podle níž se působí na slámu za chladu 8násobným množstvím 1% % roztoku louhu sodného po 4 hodiny.

Tímto způsobem se inkrustující látky sice neodstraní, ale uvolní se jejich pevná vazba s cellulosou. Již to stačí k značnému stoupnutí stravitelnosti živin a následkem tcho i stoupnutí výživné hodnoty slámy.

Sláma může nabývati měkčí konsistence a větší chutnosti přípravou t. zv. pařenice. Sláma se polévá obyčejně zředěnou melasou za stálého pěchování v hromadě. Po 48 hodinách jest schopna krmení. Během té doby pochody mikroorganismů nabude příjemné příchuti a měkké konsistence, takže zvířata takovouto slámu daleko lépe žerou. Téhož účelu hledí docíliti ředitel Rosam použitím pouhé vody místo zředěné melasy.

Aby byla zjištěna výhodnost těchto metod pro praktické účely, byly podniknuty srovnávací pokusy. Šlo o to, zjistiti, kterak uvedené metody působí na stravitelnost živin slámy a dále bylo zjišťováno, kterak sláma, těmito metodami preparovaná, působí na produkci mléčnou.

Podrobnými pokusy na skopcích bylo zjištěno, že Beckmannovým způsobem se zvýšila stravitelnost slámy tak značně, že nabývala více než 4násobné výživné hodnoty slámy nepreparované. Přeměnou v pařenici za použití pouhé vody koeficient stravitelnosti u bezdusíkatých látek výtažkových poněkud klesl, takže i škrobová hodnota slámy takto upravené byla nižší než slámy původní.

Při srovnávacích pokusech na dojnicích, jimž byla v jednotlivých periodách nahrazována pšeničná sláma obyčejná pšeničnou slámou, upravenou jednak v pařenici, jednak praeparovanou způsobem Beckmannovým, ukázala se zase značná převaha slámy Beckman

novy.

Podle způsobu Beckmannova preparovány byly vedle slámy pšeničné též prosné slupky. Také zde šlo o zjištění, jak uvedená metoda působí na stravitelnost živin a tím i celkovou výživnou hodnotu tohoto bezcenného odpadku.

Pokusem na skopcích bylo zjištěno, že preparace tato hodnotu prosných slupek značně snížila oproti původním slupkám, a to více než trojnásobně.

4. O škodlivosti řepkových pokrutin a odstranění hořčičné
silice z nich.

Pokrutiny řepkové, které zbývají po dobývání oleje pouze z řepky nebo řepáku olejného, vyvinují jen nepatrné množství silice hořčičné. To bývají pokrutiny původu domácího a jsou pro zdraví zvířat neškodné.

U nás přicházejí však v obchodě také dosti často řepkové pokrutiny cizího původu, které vyvinují hojně silice hořčičné, poněvadž obsahují často i hojně semen hořčičných.

Silice hořčičná vyvinuje se z jejich glykosidů sinigrinu a sinalbinu -- enzymem myrosinem za dostatečné vlhkosti.

Proto po promíchání vlažnou vodou projevují řepkové pokrutiny někdy méně, jindy intensivněji, ostrý zápach křenovitý, způsobovaný silicí hořčičnou, která je těkavá.

Pokrutiny, které dovedou vyvinouti hojně silice hořčičné, jsou zdraví zvířat nebezpečné.

V ústavě řešena byla otázka, jak se mají takové pokrutiny upravovati před krmením, aby pozbývaly nebezpečí pro zdraví zvířat.

Za tím účelem podniknuty byly následující pokusy:

a) Zda by se nedalo zabrániti vývoji silice hořčičné prostým zničením neb značným omezením účinnosti enzymu myrosinu (teplem vlhkým neb suchým), čímž by se odstranily podmínky jejího vývoje. b) Zjišťováno, zda-li by i po zničení enzymu myrosinu bakterie a enzymy zažívacího traktu nedovedly samy vývoj silice hořčičné z oněch glykosidů vyvolávati.

c) V pokrutinách nechala se vyvinouti silice hořčičná (digerováním vodou) a ta se pak odstranila (vařením).

Vzato bylo také v úvahu, zda aktivní myrosin, případně cbsažený v jiných krmivech, krmených zároveň s pokrutinami, v nichž myrosin byl zničen, nemohl by uvolňovati z pokrutin silici hořčičnou.

Z výsledků všech těchto pokusů vyplývá, že nejjistěji zbavíme řepkové pokrutiny nebezpečí, způsobovaného silicí hořčičnou, když je rozmícháme s vodou, ponecháme tak nejméně 3 hodiny a pak vaříme hodiny, čímž vyvinutá silice hořčičná se téměř úplně vypudí.

5. Jak upraviti vřes před krmením.

Vřes včas nouze o hrubou píci mohl by býti dobrou její náhradou, neboť ve stavu čerstvém má skoro výživnou hodnotu žitné slámy ozimé; vřes sušený dosahuje dokonce výživné hodnoty slámy ovesné.

Jde ovšem hlavně o to, jak upravovati vřes ke krmení, aby ho zvířata s chutí požírala, neboť jen tehdy se může jeho výživná hodnota plně uplatniti. Ve Školním závodě vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Uhřiněvsi zavedeny byly proto pokusy, při nichž zkoušeno jednak, jak žerou zvířata vřes čerstvý a dále, jak se dá vřes konservovati a upravovati tak, aby se stal krmivem skutečně chutným. Ke krmným pokusům použito dojnic, jalovic, býků a volů.

Z výsledků pokusů možno učiniti tento závěr:

Ani vřes čerstvý, ani sušený, není zvířaty dostatečně přijímán, je-li obsažen v pícní dávce jinak chutné.

Proto jest nutno, aby byl ke krmení upravován.

Když rozřezaný vřes se buď naloží do řízků, neb upraví v pařenici s roztokem melasy, neb se máčí v roztoku melasy, případně ve výpalcích, jest vyžírán dobře. Velmi dobře se osvědčuje, když se mlácením oddělí ze sušeného vřesu jemnější součásti, květy a lístky, od součástí hrubších, stonků. Tím se získá ze 100 kg sušeného vřesu as 35 kg krmiva, dosahujícího výživné hodnoty sena horší kvality, a as 65 kg krmiva hodnoty slámy ozimé. Ony jemné součásti vřesu dají se zkrmovati buď co takové, neb naložené v řízcích, aneb přeměněné v melasové krmivo, jež svou výživnou hodnotou se již blíží krmivům jadrným. Hrubých stonků samotných, získaných vymlácením, dobytek nežere, ani když jsou rozřezány. Možno jich použíti proto jen jako steliva, aneb po rozemletí vyrobíme z nich chutné melasové krmivo, jež dosahuje as výživné hodnoty obilné slámy krmné.

6. Vliv zakvašování krmiv podle metody Mislinovy na jejich
stravitelnost a výživnou hodnotu.

Ing. Mislín působí na různá krmiva, zejména na odpadky mlýnské, zvláštními mikroorganismy, jichž účinkem hledí jich stravitelnost a výživnou hodnotu zvýšiti.

Při pokusech prováděných na skopcích ve stájích vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství za účelem zjištění vlivu zakvašování na zvýšení výživné hodnoty krmiva stanovena stravitelnost různých krmiv jednak syrových, jednak zkvašených metodou Mislínovou. Zkoušena byla tato krmiva: pšeničné otruby, pšeničné plevy, ovesné brvy a ovesné pluchy.

Za účelem zjištění výhodnosti této metody i pro praksi podniknuty byly srovnávací pokusy na dojnicích a prasatech. U dojnic

srovnáván účinek pšeničných otrub syrových a zkvašených na produkci mléka a jeho součástí, u prasat pak působení otrub syrových a zkvašených na přírůstky živých vah při výkrmu.

Výsledky obou těchto praktických pokusů dokázaly, že otruby zkvašené metodou Mislínovou působiy oproti syrovým mnohem příznivěji jak na zvýšení produkce mléka a jeho součástí při krmení dojnic, tak i na přírůstky živých váh při výkrmu prasat.

7. Lze zvyšováním obsahu vitaminů v picni dávce dojnic stupňovati produkci mléčnou?

O potřebě vitaminů v píci hospodářských zvířat užitkových víme dosud zcela málo. Zejména není pokusů, které by se zabývaly účinkem vitaminů na produkci mléka u dojnic po stránce kvantitativní.

V pokuse, provedeném ústavem pro biotechnologii živočišnou, šlo hlavně o řešení otázky, zda a jak působí vitaminy na produkci mléka a jeho součástí, zejména, zda z vyšováním vitaminů v obvyklých dávkách dojnic bylo by možno docíliti vyšší produkce mléčné. Pokus měl sloužiti tak i k objasnění příčiny specifického působení krmiv na produkci mléka a jeho součástí.

Pokus prováděn ve Školním závodě vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Uhřiněvsi na dojnicích za poměrů v praksi panujících. Dojnice krmeny byly pícní dávkou, která v kraji řepařském, jest obvyklá. Po určitou dobu pokusu byla zvyšována vitaminová hodnota pícní dávky pomocí vitaminového preparátu biokleinu a pozorováno, jak se to projeví na množství mléka a jeho součástí.

Výsledek pokusu ukázal, že stupňování vitaminů v obvyklé pícní dávce dojnic nemělo prokázatelného vlivu ani na produkci mléka a jeho součástí, ani na živou váhu dojnic. Nelze proto také dle toho specifické působení některých krmiv na produkci mléčnou přičitati vitaminům. To platí zejména o vitaminu B, jenž v biokleinu z vitaminů, v něm obsažených, převládá.

8. O působeni siliciho přípravku »Radix« na přírůstky živé váhy u dojnic po slintavce a kulhavce.

Přípravek >>Radix«, vyráběný dle návrhu Dra Horáka a Dra Honse fysiologickou laboratoří »Radix«, Praha-Karlín, Královská 39, doporučován jest zmíněnou firmou mimo jiné i pro zvířata sešlá, aby se zotavila.

Aby mohl býti posouzen význam »Radixu« v tomto směru, byl s ním proveden ve Školním závodě vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Uhřiněvsi přikrmovací pokus na dojnicích,