2. při zemědělských školách všeho druhu a školách národních 22 (vyšší i nižší); 3. pod správou okres. sdružení republikánského dorostu 30 (vesměs nižších); 4. při soukromých ústavech výzkumných, drůbežnických farmách, okresních školkách demonstračních a u jednotlivých zemědělců 23. Celkem 85, z toho 27 vyšších. Fenologická služba. Aby získán byl pokud možno aspoň hrubý obraz přirozených krajů, dříve než tyto vymezeny budou na základě přesných výsledků agrometeorologických pozorování, jichž nutno v úvahu bráti za delší období pozorovací, organisována byla v roce 1923 pozorování fenologická. Tato provedena zatím (na zkoušku) pouze v české oblasti Čech. Toto omezení na českou oblast jeví se dnes, po zkušenostech získaných ze zpráv pozorovatelů v českých krajích, účelným. Z 500 vrácených, vyplněných záznamních formulářů (z poznámek pozorovatelů) vysvítá, že celý rok 1923 byl abnormální, s velkými odchylkami v nastupování jednotlivých vývojových fází u hospodářských plodin, oproti létům středním (normálním). Takováto data v řadě výsledků několika let by se zajisté uplatnila nežádoucím způsobem. Zpravodajství fenologickému, vzhledem k poměrně nízkému nákladu finančnímu a k tomu, že zabezpečiti může velmi cenný materiál pro zemědělskou klimatologii, nahražujíc v mnohých směrech nepoměrně dražší výsledky, získané na agrometeorologických stanicích, věnována jest největší pozornost. Přihlíženo v prvé řadě k tomu, aby získán byl větší počet stálých, spolehlivých a interesovaných pozorovatelů ze řad přátel přírody (zemědělci praktičtí, zahradníci, včelaři, lesníci a jiní). V roce 1924 věnována byla zvýšená péče zpravodajství fenologickému. Podle vzoru českého záznamního formuláře pro tato pozorování vypracován i německý formulář. Při této příležitosti nutno zmíniti se o ochotné a účinné výpomoci Německého odboru Zemědělské rady, který sám převzal rozesílání tiskopisů na spolehlivé zpravodaje, zvláště ze řad včelařů. Přes velké úsilí (občasná výzva uveřejňovaná v krajinských listech), aby zastoupeny byly v řadách pozorovatelů pokud možno všechny okresy, nepodařilo se dosud získati spolehlivého materiálu ze všech krajů. Mezi pozorovateli našlo se značné procento těch, kteří zaslali vyplněné dotazníky nejen o kulturách polních, nýbrž i o ovocných a lesních stromech (keřích) a lučních kulturách. Pozorování byla mnohdy doplněna i cennými zprávami povětrnostními, i daty z fenologie živočišné. Nejlepšími pozorovateli zdají se býti zpravodajové ze řad zahradníků a včelařů. Nejvíce potíží pozorova telům skýtají pozorování na kulturách lučních (neznalost velkého množství druhů a odrůd travních). Rozdělení zpravodajů na jednotlivé soudní okresy dle vrácených vyplněných dotazníků není dosud zcela uspokojující. Z výsledků za uplynulý rok (pokud byly vráceny) je zřejmc, že poměrně ve velkém procentu okresů (as 60) nenašel se ani jediný pozorovatel, při čemž překvapuje, že mezi nimi jsou i okresy s velmi jinak pokročilou kulturou zemědělskou (Pardubice, Nymburk, Roudnice, Beroun a j.); rovněž mnohé zemědělské školy neprojevily dosti zájmu a porozumění pro akci fenologickou přesto, že všechny byly záznamními formuláři poděleny v první řadě. Celkově bylo vráceno as 25% vyplněných dotazníků z rozeslaného počtu. Kontrolni a inspekční služba. V roce 1923 zástupce ústavu (Ing. K. Pelák) vykonal kontrolní cestu na těchto agrometeorologických stanicích: Maxov, Plzeň, Bělehrad, Klatovy, Sobětice, Budělovice, Kvitkovice, Bošilec, Volešník, Záblatí, Slapy, Tábor, Petrovice, Mladá Boleslav, Český Brod, instaloval stanici při selekční stanici na školním závodě v Uhřiněvsi. Při rekognoskování pozemků dvora Jakubského v Jindřich. Hradci přehlédnuty stanice při odborné škole hospodářské v Jindřichově Hradci a v Nežárce u Jindřichova Hradce. V roce 1924 informační a inspekční cesty, jichž účelem byla přehlídka zařízení staničního a poučiti pozorovatele o správném konání zpravodajské služby a využití získaných dat (lokální prognosa), vykonal zástupce ústavu (Ing. Pelák) na tyto stanice: Neveklov, Sedlčany, Mitrovice, Slaný, Hořešovice, Šluknov, Chrudim, Morašice, Pohled, Vojtěchov, Polná, Keřkov, Lípa, Heralec, Hlinsko, Chřenovice, Humpolec, Potštýn, Poděbrady a Roudnice. Instalování půdních teploměrů provedl na stanici v Libějovicích, Č. Budějovicích, v Krči a na státním velkostatku v Kolči, kde konány pokusy o vlivu hnojení hnědým uhlím na zvyšování teploty v půdách. V příštím roce hodlá ústav zavésti povinnost pro zpravodaje stanic, vyplňovati zvláštní zápisky stručnou charakteristikou povětrnosti v jednotlivých měsících a připojením vlastního posudku pozorovatelova o vlivu povětrnosti na zemědělskou vegetaci a postup prací polních. Činnost veřejná. Veřejným i soukromým zájemníkům udíleny byly informace, rady a pokyny ke správnému vedení stanice, k výpočtu obtížnějších dat pro předpověď povětrnostní dle výsledku měřených hodnot ve volné přírodě, jak ústně, tak i písemně. Z dobrozdání o klimatických poměrech vzhledem k zemědělským kulturám uvádíme: V roce 1922 pro ministerstvo zemědělství vypracována zpráva o poměrech tepelných a větrných, panujících v II. polovici měsíce října 1920, hlavně se zřetelem na ohrožení uložených zásob brambor na Českomoravské vysočině. Pro Český odbor Zemědělské rady podán posudek o vlivech klimatických činitelů v roce 1922 na rostlinnou produkci. Ústav zúčastnil se konference svolané Státním statistickým ústavem na rozdělení Slovenska a Podkarpatské Rusi v přirozené oblasti zemědělské. V roce 1923 pro Český odbor Zemědělské rady vypracován posudek povětrnostních faktorů v okrese poděbradském, s ohledem na zemědělské kultury a se zvláštním zřetelem ku poměrům srážkovým. Ředitel ústavu prof. Ing. J. Kopecký upravil a vydal tiskem. charakteristiku klimatických poměrů v roce 1922 pod názvem »Abnormality klimatické v roce 1922«. Zástupce ústavu (Ing. K. Pelák) zúčastnil se 3 schůzí odborníků, svolaných Státním úřadem statistickým, za účelem rozdělení Čech, Moravy a Slezska na přirozené výrobní obvody zemědělské. Pro tisk průvodní zprávy, vydané Státním úřadem statistickým, vypracován elaborát o typických půdách českých (Ing. J. Spirhanzl). Pro Český odbor Zemědělské rady v Praze vypracován nástin o průběhu meteorologických faktorů v roce 1923, se zvláštním zřetelem k vlivu povětrnosti na vývoj zemědělských kultur a prací polních. Účast na výstavách. Každý rok zúčastnil se ústav celostátní hospodářské výstavy v Praze (květen) exposicí, kde vystaveny byly názorně oba typy zakládaných stanic agrometeorologických (s dřevěnými i plechovými ochrannými budkami), předvedeny i složitější aparáty, fotografie (s nadpisy) různých forem mrakových, mapy RČS, znázorňující normální poměry tepelné a srážkové (isothermami a isohyetami) a konečně pomocné tabulky a diagramy k výpočtu důležitých hodnot pro praksi zemědělskou sytostní doplněk. bod rosný. Rovněž ukázkami z domácí literatury z oboru zemědělské meteorologie bylo na tento důležitý moment zemědělské výroby upozorněno. Hlavně hleděno získati zájem u pozorovatelů pro zužitkování výsledků agrometeorologických pozorování pro stanovení předpovědi počasí na 24 hodin do budoucna (lokální prognosa). Někteří z pozorovatelů (bohužel velmi malé procento) nabyli v tomto směru velmi uspokojujících výsledků (až v 80% případů, ano i více, předpověděli úplně správně počasí do předu). V roce 1922 zúčastnil se ústav hospodářsko-průmyslové výstavy ve Zvoleni úplně vybavenými stanicemi obojího typu, vystavenými v rámci exposice výzkumných ústavů zemědělských v Bratislavě (oddělení pedologické). Také hospodářské výstavě v Košicích věnována pozornost. Vystavena stanice vyšší (typu IIIa), půdoznalecké mapy větších komplexů pozemků a mapy RČS, znázorňující normální stav poměrů tepelných a srážkových, zpracovaných na základě mnohaletých výsledků pozorování. Činnost publikační. Ústavem bylo vydáno: Zprávy o půdoznaleckém prozkumu dvora Valečova s kolorovanou mapou. (Věstník ministerstva zemědělství 1922.) Zpráva o pojednání IV. mezinárodní konference půdoznalecké v Praze 1922. (Comptes rendus de la IVe Conferénce internationale pédologique à Prague 1922.) Agropedologische Kartierungsarbeiten i. d. Tschechoslovakischen Republik, Referent Ing. Spirhanzl. (Pro mezinárodní komisi pro kartografii půd. 1923.) Comptes Rendus de la IVème conférence agropédologique à Prague 1922 v 500 exemplářích. (1924.) Popis půd v Čechách podle přirozených krajin. (Pro Státní ústav statistický v r. 1924.) Prof. Ing. J. Kopecký: Vývoj půdoznaleckého bádání v Čechách. (Atheneum 1922.) Základy zemědělské meteorologie a bioklimatologie. Německý návod pro pozorování agrometeorologická. (Publi- Prof. Ing. J. Kopecký a Ing. Spirhanzl: Mapa půd Československé republiky. 1: 1,000.000. (Encyclopédie tschéchoslovaque 1924.) Půdní poměry Československé republiky. (Encyclopédie tschéchoslovaque 1924.) Ing. J. Spirhanzl: Rozhovory o půdě. (Venkov 1921 a 1922.) Poznej svou půdu. (Praha 1922.) IV. Mezinárodní konference půdoznalecká v Praze. (Zemědělský Archiv a Atheneum 1922.) Noví zemědělci. (Čsl. Zemědělec 1922.) Sibiřské zemědělství se zřetelem ke klimatickým a půdním Zemědělství na jihočeské výstavě v Písku. (Venkov 1922.) Mezinárodní konference půdoznalecká v Praze. (Sborník Čsl. Über die Untersuchungsmethoden in der Natur bei den agro- Podmítka strniště. (Venkov 1923.) Život v půdě. (Čsl. Zemědělec 1923.) Rašelina. (Čsl. Zemědělec 1923.) Ing. J. Spirhanzl: Proč se doporučuje rašelina jako stelivo. (Čsl. Zemědělec 1923.) Rašelina v zahradnictví. (Zemědělská Jednota 1923.) Zemědělský význam fysikálních vlastností půdních. (Čsl. Zemědělec 1923.) O rašelinách. (Časové spisky ministerstva zeměděl. č. 38.) Zemědělský význam fysikálních vlastností půdních. (Čsl. Zemědělec 1924.) Voda v půdě. (Čsl. Zemědělec 1924.) - Grafikon ke klasifikační stupnici prof. Ing. Kopeckého. (Čsl. Zemědělec 1924.) Jak stláti rašelinou. (Čsl. Zemědělec 1924.) Jaký význam má válcování pole. (Čsl. Zemědělec 1924.) Jaký význam má prohlubování a podrývání půdy. (Čsl. Ze- Jaký užitek skýtá půda vedle výroby rostlinné. (Čsl. Zemědělec 1924.) Podzimní orba. (Čsl. Zemědělec 1924.) Slínování a zhutňování lehkých půd. (Čsl. Zemědělec 1924.) Přístroj k určování vodní propustnosti půdy. (Zemědělský IV. Mezinárodní kongres půdoznalecký v Římě. (Zemědělský Mimořádná půdoznalecká konference v Praze 1922. (Athe- Fenologická zpravodajství. (Zemědělská Jednota 1923.) Izsledonie počvy. (Chutor 1924.) O fenološkin opažanjima u Čechoslovačkoj Republici. (Poljoprivrednij Glasnik, Bělehrad 1923.) Ing. J. Spirhanzl a prof. Kobza: Učebnice pedologie pro vyšší školy hospodářské, (1924.) Ing. Petr Kučera: Pedologický prozkum komplexů lesů Staré Boleslavi s půdoznaleckou mapou. (Věstník ministerstva zemědělství 1924.) Ředitel: Personalie ústavů. Ing. Josef Kopecký, řádný profesor agropedologie a meteorologie vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Praze. Je smluvním ředitelem od založení ústavů v r. 1919. Odborné síly: Ing. agr. Dr. Václav Novák, docent vys. školy technické, konsulent ústavů od jich založení do 28. II. 1922. Dne 1. III. nastoupil jako přednosta pedologické sekce Zemských výzkumných ústavů zemědělských v Brně. |