Úvod.

Státní výzkumné ústavy pro agropedologii a bioklimatologii v Praze zřízeny byly usnesením ministerské rady ze dne 21. května 1919 (agropedologie) a 9. prosince 1919 (bioklimatologie). Vedeny pod jednou správou náležejí do oboru působnosti ministerstva zemědělství, jsou veřejnými státními ústavy a representují odborné instituce ústřední pro účely jednotného postupu pracovního a organisačního v oboru agropedologie a bioklimatologie; v podrobnostech vztahuje se jejich působnost na celé Čechy.

Úkolem ústavů jest provádění veškerých prací výzkumných a zkušebných v oboru vyšetřování půd a zemí se stanoviska agrofysikálního, agrochemického, agrobiologického, technologického a pedologicko-hydrologického. Dalším úkolem jest vykonávání bioklimatických šetření, prováděných na podkladě agrometeorologických pozorování. Výhradnou a hlavní prací ústavů jest provádění systematického prozkumu půd ve směru kartografickém vzhledem k nárysu map agropedologických, jakož i provádění všech pozorování ku vymezení klimatických oblastí a vegetačních obvodů.

Přistupujeme-li k vlastní činnosti ústavů, musíme předem bráti zřetel na poměry, v nichž ústavy pracovaly. A tu třeba konstatovati, že ústavy po stránce ubytovací dosud nevyšly z provisoria a že působnost jejich vůbec umožněna jest jen blahovůlí českého vys. učení technického v Praze, resp. ministerstva nár. osvěty, které dovolují, aby ústavy používaly pohostinství stolice pedologie na české technice, při čemž kladným momentem jest okolnost, že přednosta této stolice, prof. Ing. Josef Kopecký, zastává zároveň funkci ředitele Státních výzkumných ústavů pro agropedologii a bioklimatologii, udržuje tak harmonii ve spolupráci obou ústavních složek. Jest ovšem zřejmo, že při společném používání laboratoří a pomůcek docházívá ke kolisím, jimiž trpívá i odborná práce.

Přihlížíme-li tedy k tomuto základnímu nedostatku místností i vybavení laboratorního a uvážíme-li i malý počet výkonných sil odborných, musíme uznati, že ústavy pro agropedologii a bioklimatologii vykonaly přece velmi značnou práci, jak v podrobnostech bude vysvětleno.

Vytýčený program činnosti podařilo se realisovati většinou i přes krajně nepříznivé podmínky povětrnostní, které brzdily zejména práce venkovské. Ústavy staly se během doby působnosti téměř populárními, takže nyní jejich posudek a radu vyhledává množství venkovských zájemníků.

Jelikož činnost obou ústavů jest poměrně různorodá, rozdělujeme i tuto zprávu ve dvě oddělení, jež samostatně podávají: Ústav agropedologický,

Ústav bioklimatický.

Ústav agropedologický.

V duchu § 2. základního řádu, kde se praví, že »hlavní prací ústavu bude provádění systematického výzkumu půd ve směru kartografickém vzhledem k nárysu map agropedologických«<, obrátil ústav svou pozornost na zahájení prací mapovacích, pro které v souhlase s ministerstvem zemědělství vyvolen byl první se přihlásivší okres Brandýs n. L.

Venkovské šetření sondovaci.

V roce 1922 na okrese Brandýs n. L. zahájeny byly v polovině března a trvaly do 23. března, kdy nastalým zasněžením byly přerušeny, načež v nich pokračováno dále od 1. do 13. května. Saisona podzimní trvala od 28. srpna do 4. listopadu, a byla velmi ztížena a přerušována deštivým počasím. Celkem bylo pracováno na mapování 52 dní, při čemž vyšetřeno území v rozloze asi 130 km2, zaujímající celou jihozápadní polovinu okresu brandýského. Vyhloubeno tu na 1200 sond a vrtů a odebráno několik set vzorků, jež v laboratoři analysovány.

V roce 1923 ústav pokračuje předepsaným hlavním směrem své působnosti, a prováděl i několik významných mapování půdoznaleckých. Především bylo pokračováno na detailní kartografii okresu Brandýs n. L., kde byla prosondována severozápadní část.

Kromě tohoto rozsáhlého mapování byly podle přání ministerstva zemědělství vyšetřeny 2 objekty státních výzkumných stanic zemědělských a to v Oseku u Rokycan (26. III.-30. III.), a v Libějicích u Netolic (7. IX.-13. IX.).

Mimořádně důležitými pracemi byla pedologická šetření katastrů obcí Štěkně u Strakonic (27. VIII. 6. IX.) a Bystrce u Jablonného n. O. (24. IX.-12. X.), která provedena k žádosti tamních obecních zastupitelstev s povolením ministerstva zemědělství v režii ústavu. Katastr obce Štěkně měří kolem 900 ha, obce Bystrce pak 1800 ha.

Z menších venkovských prací třeba jmenovati na př. rekognoskování na dvoře Jakubském u Jindř. Hradce, dále přehlídku půdní při objektu Liblice u Čes. Brodu a přehlídky a sondování k účelům pokusů s obděláním půdy na velkostatcích Čakovice, Máslovice, Jenč, Křivoklát a Uhřiněves a konečně detailní prozkum pozemků pro hospodářskou školu a stanici v Brandýse n. L.

V roce 1924 dokončeny byly venkovské práce vyšetřovací na okrese Brandýs n. L. Pak započato se sondováním okresu Český Brod, a to v úseku Mochova. Vedle toho nutno se zmíniti o tom, že bylo vyjednáváno a docíleno dohody se zastupiteli okresu Litoměřice o budoucím prozkumu okresu toho.

Z prací sem spadajících lze uvésti:

1. Na okrese Brandýs n. L. 14. IV.-23. V., 29. VIII.-24. IX., 2. na okrese Český Brod 13. X.-27. X.,

3. sondování pokusného pole v Libějicích a zakládání pokusu pro obdělávání půdy 10.-12. IV. a 3. IX.,

4. sondování pokusného pole v Oseku 14. IV. pro pokus s obděláváním půdy,

5. sondování pokusného pole ve Šluknově pro pokusnou desinfekci půdy 3. V. a 23. IX.,

6. vyšetření pozemků dvora Chňavy u Hluboké 5. IX.,

7. vyšetření pozemků p. Nebeského v Radouni 6. X.

Laboratorní analysy.

Mechanické rozbory prováděny byly obvyklou methodou v plavícím přístroji tříválcovém za podmínek stanovených agropedologickou komisí Svazu výzkumného. Hlavní část provedených rozborů mechanických vztahovala se přirozeně ke kartografickým pracím.

Fysikální rozbory podle method navržených ředitelem prof. J. Kopeckým, týkaly se vesměs mapovaných území. Stanovena zde všude specifická váha dle objemu a dle váhy (vesměs dvojmo kontrolně), porovitost, absolutní vodní a vzdušná jímavost a vlhkost a i vzdušnost momentní.

Chemické rozbory byly převážně pracovány dle prozatímní methodiky Svazu pro zemědělské a zemědělsko-průmyslové výzkumnictví, stanovením hlavních živin z extraktu teplou 10% HCl.

Kromě těchto rozborů prováděny některé specielní analysy různých hlín a minerálů. Ke všem těmto rozborům podány obšírné posudky s návody ke způsobu hnojení, technickému využití atd.

Laboratorní analysy co do počtu i rázu jsou zřejmy z této

tabulky:

Mapy.

Roku 1922 byla provedena půdoznalecká mapa dvora Valečova ve 4 kopiích a pracováno na sestavení mapy části prozkoumaného území okr. Brandýs n. L.

V roce 1923 zhotovena podrobná mapa pro pozemnost dvora Oseku (1:2880), s připojenou obšírnou zprávou průvodní.

V roce 1924 sestaveny půdoznalecké mapy: Pro státní výzkumnou stanici zemědělskou v Libějicích u Netolic, pro katastrální obec Štěkeň u Strakonic (k oběma mapám připojeny obsáhlé průvodní zprávy), komplexu lesů u St. Boleslavi, mapa půd Československé republiky.

Zprávy.

Ze zpráv připojených ve formě posudků a návrhů praktických ke všem uvedeným analysám, jmenujeme za uplynulou dobu 3 let na příklad: Obšírnou zprávu o půdoznaleckém prozkumu dvora Valečova, s dodatkem zprávy o výsledcích chemických rozborů tamtéž, s tabulkou a mapou, dále zprávu o chemických rozborech půd z Neubergu u Mělníka, o ječmenářských půdách z Českobrodska, posudky jílů, kaolinu, vápenců a vápna, půd zelinářských, zpráva o pozemcích dvora Oseka, o výsledcích šetření ve Šluknově, agropedologický posudek pozemků ve Chňavě (majitel Dr. J. Cvach), posudek zemin z Berehova z pozemků tabákové režie, posudek zeminy z cihelny F. Pěchoty v Bernardicích.

Z dobrozdání uvádíme hlavně vyjádření v záležitosti změny melioračního projektu v Komárově, okres Holice, v záležitosti melioračního projektu v Nezdenicích na Moravě a v Hrádku na Vláře, obé k žádosti technického odboru ministerstva zemědělství, vyjádření o zřízení poradce pro využití cenných hornin a zemin ministerstva zemědělství a celou řadu dobrozdání podřadného rázu o horninách a zeminách pro různé zájemníky. Z menších posudků jmenovati jest posudek o jílu a živci z Benešova, slínu Soprče atd.

ze

Jiná činnost ústavů.

Ústav shromáždil kolekci formovacích a sklářských písků, jejich analysy také provedl. Sbírky ústavní rozmnoženy o řadu různých zemin při venkovských pracích sebraných.

Vedle prací v pedologické komisi a v komisi pro obdělávání půd při Svazu pro zemědělské a zemědělsko-průmyslové výzkumnictví, jejichž členy jsou ředitel ústavu a Ing. Spirhanzl, účastnil se ústav činně jednání o novém katastrálním zákoně. V tom ohledu vypracovány byly v ústavě »Zásady pro posuzování půd pro odhadní komise při řízení katastrálním« (ref. Ing. Spirhanzl).

Dále rozeslal a shromáždil ústav velikou řadu (688) dotazníků o obdělávání půdy, jež budou právě zpracovány.