Na jaře 1926 uvedena do chodu drůbežárna a obsazena následujícími druhy drůbeže: a) slepice: České kropenky, Rhode Islandky, Leghornky, Bílé Wyandotky, b) krůty: Bronzové. c) kachny: Pekinské. Pěstitelským cílem drůbežárny jest zjištění těch druhů drůbeže, které by se hodily pro poměry Českomoravské vysočiny a dodávka čistokrevného a zdravého materiálu místním zájemcům. Činnost veřejná a propagační. Kursy. Na stanici byly pořádány během roku kursy: a) Kurs pro kontrolní orgány akce protirakovinné od 7. do 9. července. b) Kurs pro přehlížitele kultur pro uznávací řízení od 15. do 17. července. Návštěvy. U příležitosti soutěže mořicích přístrojů dne 24. března navštívili stanici zástupcové Zemědělské rady moravské a české, poslanec Honzl a četní zemědělci a zástupcové jednotlivých korporací německobrodských v počtu asi 100 osob. Dne 17. května Lesnická škola v Lipt. sv. Mikuláši, 6. června exkurse polských výzkumníků, 24. června exkurse vyšší hospodářské školy v Čáslavi. U příležitosti oslav Hyršových dne 18. července navštívil stanici větší počet návštěvníků z různých kruhů. Dne 1. srpna přišla exkurse republikánského dorostu z Novoměstska a 24. prosince exkurse vysoké školy zemědělské v Brně. Výstavy. Stanice zúčastnila se jarní hospodářské výstavy v Praze v exposici Klubu čsl. inženýrů a vystavovala mezi jiným plánky pokusů, vzorky bramborů a osiva, diagramy chorob bramborů, fotografie budov a zařízení atd. Dále vystavovala na hospodářské výstavě v Čáslavi v měsíci srpnu v prvé řadě vzorky ze šlechtění ovsů a bramborů, vzorky obilí a lnů z pokusů, různé plánky a diagramy z pokusů a šlechtění a fotografie budov a zařízení stanice. Přednášky. Ing. K. Jorda: Týdenní přednášky na lidové škole hospodářské ve Skuhrově. Zpráva o činnosti. 22 22 Ing. J. Riha: O chorobách horských plodin a ochraně proti nim. (Pěstitelský kurs, pořádaný odbočkou Zemědělské Jednoty v Poličce.) Stárnutí a ozdravování bramborů. (Telč.) Význam moření osiva a jeho praktické provádění. (Kurs o moření osiva v Dol. Kralovicích.) O chorobách hospodářských plodin a ochraně proti nim. (Pracovní sjezd odborových a družstevních korporací v Dol. Kralovicích.) Přednášky z oboru produkce rostlinné na lidové škole hospodářské ve Skuhrově. Ing. J. Řechka: Týdenní přednášky na lidové škole hospodářské ve Skuhrově. Ing. J. Kupf: Týdenní přednášky na lidové škole hospodářské ve Skuhrově. Publikační činnost. Ing. K. Jorda: Organisace horského hospodářství se zřetelem k produkci rostlinné. (Naše Snahy.) Ing. J. Říha: Moření osiva přístrojem »Hordo«. (Brožura Svazu pěstitelů zemáků v Něm. Brodě.) Návod k moření ječmene germisanem. (Leták Družstva pěstitelů zemáků v Něm. Brodě.) Návod k moření ovsa formaldehydem. (Leták Družstva pěstitelů zemáků v Něm. Brodě.) Příspěvek k seznání významu velikosti sadby bramborové. Příspěvek k seznání významu krájení sadby brambor. (Naše Jest mosaiková choroba brambor stejně škodlivou jako svinutka? (Naše Snahy.) - Příspěvek k seznání významu moření sadby bramborové. (Naše Snahy.) Ochranné prostředky proti obecné strupovitosti bramborů. Nejdůležitější choroby ozimů a obrana proti nim. (Naše Spála či anthraknosa jetele? (Naše Snahy.) Moření osiva a jeho význam pro zemědělství. (Katalog Okr. hospodářské výstavy v Kralovicích.) O velikosti posledních sklizní bramborových s hlediska sortovního, se zvláštním zřetelem k letošní sklizni. (Čsl. Zemědělec.) Personalie. Ing. Karel Jorda, správce stanice. Ing. Josef Riha, asistent. Ing. Josef Rechka, asistent. Ing. Jaroslav Kupf, úřednický čekatel. Státní výzkumné stanice zemědělské na Moravě. Státní výzkumná stanice zemědělská Státní výzkumná stanice zeměď. v Domanínku u Bystřice n./Pernšt. na Moravě vznikla v prosinci 1923, kdy pro účely pokusnické, specielně Inářské, převzat byl min. zemědělství dvůr Domanínek z majetku Vladimíra Mittrovského, velkostatkáře v Dolní Rožince. Stanice jest v horácké oblasti bramborářské, kde však odedávna pěstován byl se zdarem i len a která i dnes náleží k předním oblastem Inářským na Moravě. Vzdálena jest 15 km od okresního města Bystřice n./Pern. Zcelené pozemky ve výměře 86-4265 ha nacházejí se z části na svazích východních a severovýchodních, z části na rovině v nadmořské výši 500–550 m. Z pozemků jest 76-5632 ha rolí, 9-4950 ha luk, zahrad a pastvin. Půdy prahorní hodí se pouze na rovině pro účely pokusnictví, na svazích jsou více nestejnoměrné, méně vhodné dobré však jako půdy bramborové a žitné. Původně převzato bylo od Pozemkového úřadu vedle 76-5632 ha rolí, jen 4:0953 ha luk. Teprve přídělem při pozemkové reformě sousedního Nového Dvora, též z majetku Vlad. Mittrovského dostalo se dvoru 7 měřic louky a v sousedství této i 10 měřic pole, které roku 1926 přeměněno bylo v trvalou louku, čímž docíleno zceleného komplexu 17 měřic dobrých luk. Budovy objektu nacházejí se v obci Domanínku, kdežto veškeré pozemky rozkládají se od dvora na jednu stranu směrem jihozápadním. Budovy i pozemky při převzetí byly nezpůsobilé k hospodaření a zejména k pokusnictví a proto také hned na podzim 1924 přikročeno nejdříve k úpravě téměř všech budov hospodářských, bytů deputátníků i hlavní obytné budovy zámečku. Úpravy ty trvaly po celý rok 1925, protáhly se až do roku 1926, při čemž nově zbudována byla konírna, vepřinec a polní kůlna. Pozemky postupem doby lépe zpracovány, řádně vyčistěny a prohnojeny tak, že v roce 1925 mohlo býti přikročeno ku provádění některých pokusů. Když konečně v roce 1926 provedeno bylo od vodnění všech mokrých pozemků, dán byl podklad k řádnému hospodaření nejen pokusného objektu, ale i pro úspěšnější provádění pokusnictví stanice. Roku 1925 provedena též elektrisace celého objektu, stavbou transformátoru a připojením na nedaleko jdoucí hlavní síť západomoravských elektráren. Tím po stránce hospodářské postaráno bylo o vybudování stanice, resp. pokusného objektu. Stanice sama umístěna ve třech místnostech zámečku, které sice plně nevyhovují, stačí však zatím, do definitivního vyřešení stavby samostatné budovy staniční a laboratoří. Převzetím dvora od Pozemkového úřadu převzat byl jen z části dřívější personál, šafář a deputátníci, kdežto z úřednictva nebyl převzat nikdo. Správou objektu pověřen byl min. zemědělství ředitel zemské odb. školy hosp. v Bystřici n./Pern. prof. Vladimir Kříž. Pro účely statku ustanoven byl od 1. III. 1924 smluvní úředník Hugo Andrle, z odborných úředníků pro stanici pak teprve od prosince 1924 Ing. Jaroslav Tobyáš. Účel stanice. Stanice má v prvé řadě pracovati ku povznesení nářství a v tomto směru se též buduje. Třebas že věnuje se při stanici největší péče Inářství a nářskému pokusnictví, provádí se i celá řada pokusů s obilovinami a brambory za účelem získání poznatků pro širokou praxi horského zemědělství tak, aby stanice tato, jediná na moravské straně Českomoravské vysočiny, mohla býti zdrojem zemědělského pokroku pro širý kraj. V r. 1925 byly na stanici provedeny v oboru výroby rostlinné: 1. Odrůdové pokusy: 14 odrůd ovsů, 6 odrůd Inů. 2. Hnojařské pokusy: Vyšetření potřeby živin ke Inu. Úřednický čekatel Ing. Jar. Tobyáš vyslán byl min. zemědělství na praxi do továrny na zpracování Inu v Chuchelné na Hlučínsku, kdež pobyl od 10. května do 22. listopadu. Pokusy v roce 1926. 1. Srovnávací odrůdové pokusy: 26 odrůd ozimých pšenic a 10 odrůd ozimých žit, jako pokusy předběžné, 6 odrůd Inu. 2. Pokusy hnojařské: Vyšetření potřeby živin ke Inu. 3. Pokusy fytopathologické: Rozšiřování svinutky bramborové. 4. Léčivé rostliny: 20 druhů rostlin těchto za účelem zjištění vhodnosti jich pro oblast. 5. Vlastní iniciativa: Pokus s různou vzdáleností řádků u Inu. Pokus s různým množstvím výsevu u lnu. Pokus se stavěním lnu k zaschnutí na dráty. Pokus s močením Inu ve studené vodě za účelem zjištění způsobilosti zdejší vody k močení. V měsíci lednu zpracovány a vytřeny v soukromé tírně nářské pokusy z r. 1925 a zjištěn % výtěžek vlákna i jakost vláken jednotlivých pokusných partií. Shledáno, že přesné zjištění výtěžku i jakosti vlákna v soukromé tírně není možno, pro různé nedostatky a závady tírny, prováděti a pocítěna citelně potřeba zřízení vlastní pokusné tírny i jiného pokusného zařízení. V létě téhož roku započato s nákresy a přípravou návrhu pro zařízení stanice a nákup laboratorního zařízení pro lnářské účely, pro ministerstvo zemědělství. Práce tato byla velmi nesnadná a ztížena tím, že nebylo v Čs. republice odborníka, který by mohl poraditi a který by byl znalý podobných zařízení. Nejbližší ústav tohoto druhu byl v Německu v Sorau n./L. a jako soukromý podnik projevil málo ochoty pro podání porady. Práce s tímto návrhem spojené pokračovaly jen zvolna vpřed a nedostoupily do konce r. 1926 definitivního rozřešení. Ministerstvo zemědělství vyslalo v únoru r. 1926 asistenta stanice Ing. Jar. Tobyáše za účelem získání praxe na prohlídku některých větších podniků a lépe zařízených tíren domácích. Týž prohlédl si družstevní tírny v Berouně na Moravě, Staré Libavě, Šumperku, Písařově, Červené Vodě, Boříkovicích, Mladkově a soukromou tírnu p. Jansy v Čermné u Kyšperka. V jihozápadní Moravě pak tírnu v Bořetíně, patřící družstevním podnikům v Jindř. Hradci, dále družstevní tírny v Bohdalově a Nížkově. Počátkem března vyslán byl týž ministerstvem zemědělství na praxi do Ústavu pro zvelebování živností v Praze a botanického ústavu prof. Dra Kaviny. V květnu po jarních seťových pracích dokončil se svolením ministerstva zemědělství praxi v botanickém ústavu a prodělal ještě krátkou praxi ve výzkumných ústavech zemědělských a kontrolní stanici semenářské v Praze. V oboru produkce živočišné prováděna jest od roku 1925 každodenní chlévní a užitková kontrola u 12 dojnic, které jsou původu bernsko-horáckého. |