Vedl'a týchto prác laboratorných pracované bolo na výpočtoch priemerných hodnôt jednotlivých kmeňov štatistických pokusov. Spracované boly vyplnené dotazníky o krmení koní a hovädzieho dobytka pre štátne výskumné ústavy zemedelské v Bratislave. Činnosť kontrolná. Z činnosti kontrolnej treba uviesť: 1. Kontrola mlieka prevedenú v Lučenci (4. II., 3. a 4. III., 12. VII., 18. X.), v Bánskej Bystrici (30. VII., 10. IX.), 2. kontrolu syru v Pliešovenách (11. II., 10. VI.), 3. kontrolu bryndziarne vo Vel'. Slatine (22. II.). Vedl'a uvedených kontrol bola prevedená niekol'kokrát kontrola mlieka vo Zvolene na mestskom dome. V Lieskovci, Rapovke, Ipolskej Nitre, Tomášovke, Rybárke, Hájnikách, Lukove, Motove, prevedené maštaľné zkúšky. Poneváč pripravovalo sa nové nariadenie o obchodu s bryndzou a hrudovými syrmi, jednotlivé firmy bryndziarské videly nutnosť dať si kontrolovať kupovaný hrudkový syr na tuk a vodu, a vypočítať príslušný tuk v sušine. Výskumná stanica vošla v úzky styk s bryndziarnami a podávala potrebných informácií. Výskumná stanica vypracovala rozpočet na zariadenie laboratóre pre zkúšanie hrudkových syrov a bryndze a odoslala ho jednotlivým firmám k použitiu. Činnosť verejná a propagačná. Výskumná stanica bola po celý rok v stálom styku s župnou hospodárskou a lesníckou jednotou vo Zvolene a navštevovala jej výborové schôdze. Stanica zúčastnila sa pražskej jarnej hospodárskej výstavy v rámci súbornej výstavy Sväzu. Na výstave predviedla fotografie znázorňujúce postup výroby hrudového syra a bryndze. Ďalej vystavovala diagram, znázorňujúci obeh bryndze v r. 1924 vo Zvolene, pokiaľ' sa týče jej ceny a akosti, a pipetu dl'a Ing. Koloce, používanú k stanoveniu sušiny syrov, bez toho, že by bolo nutno syr sušiť. Prednášky. Ing. Fr. Koloc: O mliekárstve. (Vel'. Slatina, 1. II.) - Dôležitosť a potreba mliekarne pre kraje vzdialené. (Vel'. O mliekárstve a mliekarskom družstevníctve. (Hájniky, 3. III.) O povznesení mliekárstva na Slovensku. (Tur. Svätý Martin, Zkúšanie mlieka a mliečných výrobkov. (Dobrá Niva, 23. XI.) Ing. B. Dušek: Hnojenie umelými hnojivami. (Jalná, 13. I.) Ošetrovanie maštal'ného hnoja. (Sielnica, 15. I.) Ing. B. Dušek: Složenie umelých hnojív Chov hovädzieho dobytka. (Podrečany, 23. I.) Stajňové knihy, maštal'ná a užitková kontrola. (Skalník a Chov dobytka. (Dačolom, 12. II.) Drúbežníctvo. (Vel'. Slatina, 14. III.) Maštal'ná a užitková kontrola. (Dobrá Niva, 23. IX.) Chov domácich zvierat. (Babiná, 15. XII.) Živiny v pôde a ich náhrada. (Vyšné Pokorady, 12. XII.) Ing. Vojt. Lenner: Hospodárske stroje. (Vyš. Skalník, 19. XII.) Personálie. Ing. Fr. Koloc, správca stanice. Ing. Fr. Štepán, asistent. Ing. Bohumil Dušek, výpomocný odborný úradník. Státní pokusné objekty zemědělské na Podkarpatské Rusi. Státní výzkumná stanice zemědělská Celková činnost za rok 1926 jest pokračováním zvelebování produkce rostlinné i živočišné a úpravy budov k hospodářským účelům. Od počátku roku slibně rozvíjela se činnost mlékárny zpracováním mléka vlastního i od rolníků nakupovaného, z něhož vyráběno prvotřídní máslo a sýry. V zimě převládala výroba měkkých sýrů cihelkových (Karpatský, Romadour, Limburger), v létě, hlavně na poloninách v tamní letní mlékárně výroba sýrů tvrdých dle stavu mléka, Trapist a Poloninský (bochníky i 17 kg po uzrání). Výrobě těchto sýrů a másla přítomni byli i žáci celoročních kursů vrchovinsko-poloninského hospodaření, aby nabyli praxe. V oboru produkce živočišné započato s odchovem plemenného materiálu a to plemenných býků rasy montafonské a kanců čisté mongolice, jež pro svou nenáročnost a otužilost pro zdejší kraj obzvláště se hodí. Všechny kance zakoupil již v říjnu referát ministerstva zemědělství v Užhorodě pro příděl obcím pro okruh zemědělského inspektorátu v Mukačevě, ale odběr kanců dál se příliš zdlouhavě vinou liknavosti obcí, kdež nejevil se velký zájem o příděl (od září do konce března 1927). Postupně zlepšován i stav vlastního stáda ovcí - čisté bílé racky a pokračováno i v křížení černé čušky s karakulským beranem se zdarem. - Průměrný stav dobytka, koní 17, hovězího 50, vepřového 35, ovcí v zimě 150, v létě o mnoho více, na poměrně malou výměru při zdejším extensivním horském hospodaření jest značný a udržován jen za účelem chovatelským. Rozvoji účinné produkce rostlinné staví se v cestu podnebí i jiné překážky. Jak v posledních letech, tak i v tomto roce počasí vlhké, chladnější. Za rok 162 deštivé dni, srážek 11785 mm. Tím také zaviněno značné zaplevelení polí pro nemožné propracování a vyčistění hlavně v době podzimní. Pole na svazích vklíněna jsou mezi selská pole, kde při zdejším způsobu sklizně (srp) plevel nechává se státi a tak semeno rozneseno daleko větrem znovu bujně roste. Z ozimin pěstuje se jen žito, jež pro nepříznivé zimy často zůstává řídké, v roce 1926 dovezené orig. Dregerovo petkuské pro plíseň sněžnou bylo vyoráno. Největší plochu osevní zaujímá oves a brambory. Pokračuje se v rozmnožování brambor z pokusů u těch odrůd, jež vykázaly největší sklizně ve zdejším kraji. Jsou to: Král ledvinek, Parnasie, Hassia, Pirola, Potentát a Wohltmann, z domácích ranné růžové, modré a pro obzvláštní vzdornost proti chorobám a hutnost oblíbené Hutňanky. Výnosy tohoto roku všeobecně prostřední. Rovněž v úpravě budov bylo nutno pokračovati, aby jich bylo možno užíti pro účely hospodářské. Obytná budova částečně pokryta šindelem, zřízen sýrařský sklep (dvě oddělení), z části bývalé stáje upraven ovčín, z bývalé ještě ve válce poškozené a dosud nepoužité sýpky zřízena jednopatrová budova pro hospodářskou školu (celoroční kursy), neb budov k malé již výměře statku byl nadbytek. Na Vočinci, kdež všechny pozemky statku (2-3 km od statku vzdáleny), zřízeno bylo v režii kejdové hospodářství, kde snadno možno zavlažiti as jednu třetinu luk. Výměra statku zvětšena přídělem 34 ha pastviny Státním pozemkovým úřadem v kat. obci Laturka, as 5 km od statku vzdálené, blíže hranic polských, kde vhodnou úpravou a vyčistěním křovin možno získati dobrou pastvinu neb jednosečnou louku. Na poloninách, z nich nejbližší od statku je vzdálena 24 km, nebyly v tomto roce prováděny stavby, jen nutné opravy. Na poloninách páslo se tento rok 2518 kusů hovězího dobytka, 698 koní, 7417 ovcí a 1244 koz za zákonitý poplatek. Činnost pokusnická. V oboru pokusnickém prováděny byly tyto pokusy: Předběžné srovnávací pokusy odrůdové se 12 ovsy (1 domácí), každá odrůda po 3 parcelkách à 1 a. Předběžné srovnávací pokusy s bramborami: Pepo, Arnika, Beseler, Hindenburg a Magdeburgské modré. Předběžné srovnávací pokusy se lnem (12 odrůd) na semeno 1 na vlákno. Pokus s krajovými pícninami rozšířen o 20 odrůd. V r. 1925 již 81 odrůd. Pokračováno v pokusech s travinami v Nižních Vereckách i na semenářské stanici poloninské na Kernici (1100 m nadm. výška). V tomto roce kromě travních pokusů založen byl orientačni pokus hnojařský za účelem zjištění potřeby živin půd na poloninských pastvinách, jednak za současného vápnění, jednak za současného hnojení kejdou. K tomu účelu vybrány na Plaji 2 pokusné dílce a sice jeden. v nadm. výšce 1250 m, druhý na temeni v nadm. výšce 1334 m co předběžný informativní, pouze v jednom opakování a na malých plochách (130 X 70 cm2 m2). Zpráva o činnosti. 25 Pokusný dílec č. 1 (1250 m) byl až do jara t. r., kdy byl oplocen, pastvinou (již za maď. doby upravenou) typu Festuca rubra a F. ovina. Mírný sklon k jihu. Pokusný dílec č. 2 (1334 m) vystaven plně větrům severním a severovýchodním. Byl rovněž pastvinou až do doby oplocení. Pozemek tento nebyl nikdy upravován ani hnojen. Typu Nardus stricta. Po sklizni sena provedeno na obou pokus. dílcích na podzim rozházení hnojiv a sice kainitu, strusky a vápna. Čilským ledkem hnojiti se budou příslušné dílce na jaře 1927 při probuzení vegetace. V té době použije se též přiměřeně upravené hnojné kejdy. Rozměry plochy pokus. č. 1 24:50 m × 7620 m. Celkem 57 dílců à 30°02 m2. Pokusy budou opakovány po několika po sobě následujících letech, při čemž bude zjišťován každý rok nejen výnos, ale i jakost porostu. Započato s pěstováním arniky. Proveden pokus se svinutkou u odrůdy Magnum bonum. Personálie. Michal Schick, alpský mistr, převzat ze služeb maďarských, správce stanice od 22. X. 1921. Ing. Ant. Rejlek, asistent stanice od 8. X. 1925, pověřený administrativou odbornou, pokladní a účetní, proz. správce celoroč ních kursů, kde též po celý rok vyučoval. H. Veteška, smluvní sýrařský mistr po dobu pastevní sezony na poloninách. |