Zápisník Dory Maarové: Žena, která uhranula Picassovi a sama se zapsala do dějin umění.Grada Publishing a.s., 21. 9. 2020 - Počet stran: 304 „Zůstal vsunutý ve vnitřní kapse starého koženého pouzdra na diář, koupeného přes internet. Maličký abecední notýsek k zapisování adres a telefonních čísel z roku 1951. A: Aragon. B: Breton, Brassaï, Braque, Balthus… Užasle jsem listovala zažloutlými stránkami. C: Cocteau, Chagall… E: Éluard… G: Giacometti… U každého jména telefon, často i adresa. L: Lacan… S: Sarraultová… Dvacet stránek, na nichž jsou seřazení největší pováleční umělci žijící v Paříži. Kdo je mohl znát a stýkat se s nimi? „Trvalo mi tři měsíce, než jsem zjistila, že v ruce držím notýsek Dory Maarové.“ Když si Brigitte Benkemounová pořídila na eBay použitý obal na notýsek, netušila, ž něm objeví popsaný zápisník, plný jmen osobnostní pařížské bohémy. Při následném pátrání zjistila, že adresář patřil umělkyni a jedné z múz a milenek Pabla Picassa - „plačící ženě“ Doře Maarové. Slavné fotografce, jež se plně odevzdává Picassovi a vášnivá láska k němu ji zničí – po jejich rozchodu odchází do ústraní, na dalších šedesát let života se noří do malby a celou svou bytostí se odevzdává Bohu. Při dvouletém pátrání po jejím osudu ožívá bohémská Paříž dvacátého století a objevují se i další přátelé a známí, které si Dora v roce 1951 do notýsku již nezapsala – Georges Bataille, Max Jacob, Man Ray… a samozřejmě (všudypřítomný) Picasso. |
Obsah
Předmluva | 11 |
Michèle S | 15 |
Achille de Ménerbes | 21 |
Theodora Markovitch | 27 |
Marcel Fleiss | 33 |
Breton | 39 |
Lamba | 45 |
Huguette Lamba | 59 |
Vétérinaire Pichon | 249 |
André Marchand | 251 |
Balthus | 257 |
Leyris | 261 |
Duc de Luynes | 265 |
Architecte Ménerbes | 271 |
Marbrier Pouillaud | 275 |
Picasso | 281 |
Další vydání - Zobrazit všechny
Běžně se vyskytující výrazy a sousloví
André anebo Anne Balthus Bouchet Breton bych být celé číslo člověk dál další díky dítě době dobře dokonce dopis Dora Dora Maar Dorou Doru Dory Maarové Doře dvě fotografie Françoise Huguette chtěla Jacqueline James Lord Jean jednou jejího jež jména jméno kolem kterou kteří kvůli letech lidé malíř malířství Mám Marcel Fleiss Marchand měla Ménerbes mít mohl mohla Monléon Možná musela musí může nakonec našla něco někdo několik něm nemá němž než nikdo nikdy ním nimi notýsku občas obě obrazy Paříži Paul Éluard Picassem Picasso Picassovi píše pokud poslední poté Potom pouze později pozn pozůstalosti proč přátel před překl příliš přitom ráda roce Říjen říká samozřejmě sebe Sherban skutečně smrti spisovatel spíš spolu Staël stále stejně svým telefonní téměř tři umění určitě velice víc všech všechno všichni vůbec vzpomíná zápisník zápisníku zejména zná znovu žena ženy života