Studie o hnilobě dřeva.

Studuje se hniloba dřeva způsobená určitými druhy dřevokazných hub a to jak v domech, tak i venku, hlavně se stanoviska konservování dřeva a diagnosy druhů těchto hub.

II. Činnost kontrolní, posuzovací a poradni.

Na došlé dotazy bylo odpovídáno, případně vykonány potřebné zkoušky, nebo postupovány příslušným jiným ústavům. Do konce r. 1927 bylo zodpověděno 22 dotazů a zpracováno 18 vzorků dřeva a jiných látek používaných k zužitkování dřeva. Při studiu hniloby dřeva pořizuje se sbírka čistých kultur dřevokazných hub, které jsou v ústavu zájemcům k disposici. Sbírka obsahuje tyto druhy: Merulius lacrymans, Coniophora cerebella, Polyporus vaporarius, Lenzites saepiaria, Ceratostomella pilifera.

III. Program příští práce.

Ústav bude v příštích letech v prvé řadě spolupracovati se státními stavebními úřady, aby byly úpravy ústavních místnosti v B. Štiavnici přivedeny ke zdárnému konci.

Z činnosti odborné bude pokračovati v řešení problému zužitkování bukového dřeva a ve studiích o významu technického modrání dřeva a o hnilobě dřeva, při čemž bude doplňovati sbírku čistých kultur dřevokazných hub.

Po úplné instalaci ústavu v Báň. Štiavnici bude též pracovati na otázkách, které budou vyšetřeny dotazníkovou akcí a dohodou s dřevařskými závody a odbornými organisacemi.

Styky s ústavy domácími a cizími.

Ústav jest členem Svazu výzkumných ústavů zemědělských, lesnických a zemědělsko-průmyslových.

Také jest ústav ve stálých stycích s cizími výzkumnými ústavy, obírajícími se výzkumy z oboru lesní těžby a lesnické technologie, zvláště s největším výzkumným ústavem pro zpracování dřeva Forest Producte Laboratory, Madison, Wis., U. S. A. Z cizích odborníků navštívili ústav v minulých letech zejména S. T. Dana, ředitel Northeastern Experimental Station, Amherst, Mass., U. S. A., dále N. S. Kapur, Assistant Seasoning Officer, Forst Research Institute, Dehra Dun, India, se kterými byly uspořádány exkurse do lesů a dřevo zpracujících závodů.

Činnost propagační a publikační.

Ústav rozšiřoval znalost svých prací a nových poznatků o těžbě a zpracování dřeva publikováním v tisku a přednáškami. Větší práce byly publikovány ve Sborníku výzkumných ústavů zemědělských, menší, uveřejňované též již před založením ústavu, v odborných časopisech.

Vyšlá pojednání jsou tato:

Ing. Dr. Vladimir Hruban a Ing. Václav Stibor: Směsi fluoridu sodného a některých org. dinitro-sloučenin v konservování dřeva. Sborník výzkumných ústavů zemědělských RČS, sv. 28., 1927. Ing. Dr. Vladimir Hruban: Pradehtové a kreosotové oleje v konservování dřeva. Sborník výzkumných ústavů zemědělských RČS, sv. 30., 1927.

Zužitkování dřevěných odpadků. Dřevařský Věstník, 1920.
Princip umělého sušení dřeva. Dřevařský Věstník, 1921.

Jest možno použíti otravných plynů proți mnišce? Dřevařský
Věstník, 1921.

Dřevařství na první Celostátní hospodářské výstavě. Dřevař-
ský Věstník, 1921.

Paření dřeva. Dřevařský Věstník, 1921.

Normalisované dřevěné domky. Dřevařský Věstník, 1921.

Pro dřevaře zajímavé na hospodářské výstavě. Dřevařský
Věstník, 1922.

O výživě stromů lesních. Dřevařský Věstník, 1923.
Nepřátelé skladišť dřeva. Dřevařský Věstník, 1923.
Hniloba dřeva. Dřevařské Listy, 1923.

Poznámky k hnilobě dřeva. Dřevařské Listy, 1923.
Směrnice programu pilařské školy. Venkov, 1921.

Kapitola o hnilobě dřeva. Dřevařský kalendář, 1924.

Novoroční kapitola o dřevařských časopisech. Dřevařský Věstník, 1924.

Porušení slaboproudýých kabelů dřevní hnilobou. Čs. pošta, telegraf, telefon, 1924.

Ošetřování dřeva. Čs. zemědělec, 1926.

Lesnické výzkumnictví ve Spojených Státech. Překlad, Les-
nická Práce, 1926.

Severoamerický lesnický výzkumný ústav. (Překlad a úprava.)
Lesnická Práce, 1926.

O zaniklém způsobu konservování dřeva. Dřevařský Věstník,
1926.

O době trvání dřeva. Dřevařský Věstník, 1926.

Nové knihy dřevařské. (Dřevařský Věstník, 1927.

K rentabilitě konservování dřeva. Dřevařský Věstník, 1927.
Zkonservování dřeva. Dřevařský Věstník, 1927.

Osobní záležitosti.

Správce ústavu:

Ing. Dr. Vladimir Hruban, vrchní ministerský komisař od 1924.

Zřízenec:

Josef Kozohorský, zřízenec ústavu fytopathologického stát. výzkumných ústavů zemědělských pro produkci rostlinnou. Pracuje od r. 1924 v hodinách mimoúředních.

Ústav biologický.

(včetne štát. pokusnej stanice lesníckej v Kysihýblu).

Úkol. Biologický ústav výskumných ústavov lesníckych v Báň. Štiavnici jest zriadený pre skúmanie všetkých otázok, ktoré súvisia s biologiou lesného rastlinstva, najmä otázky prirodzeného rozšírenia lesných drevín a ich odrôd, dalej otázky zušľachťovania lesných drevín, dedičnosti odrôd a ich pomeru k vegetačným faktoromi aklimatizácie cudzokrajných drevín, lesného semenárstva (kontrola semien a lesných sadeníc).

Mimo to prislúcha mu administratívné i odborné riadenie štát. pokusnej stanice lesníckej v Kysihýblu.

Poneváč spravuje vedl'a svojích tiež jej pokusné objekty, prestupujú sa činnosť ústavu a uvedené stanice navzájom a tvoria organický celok.

Organisačný vývoj. Ústav i so stanicou vznikol r. 1919 pri prevzatí pokusných objektov bývalého maďarského výskumného ústavu lesníckeho v Báňskej Štiavnici. Vedl'a príslušných laboratorných a administračných miestností boly ústavu (stanici) k jeho činnosti pridelené tieto objekty: Botanická zahrada št. vyššej lesníckej školy, ďalej arboretum, Feistmantlova zahrada, pokusné školky a plochy v školnom polesí v Kysihýblu.

Ústav je administrativne celkom samostatným. Pokiaľ však ide o činnosť odbornú, usmerňuje ju od doby sriadenia výskumného ústavu pre pestovanie lesov a lesní biologiu v Brne jeho prednosta. Tým sú oba ústavy s hl'adiska odborného tesne spojené a ústav štiavnický tvorí po stránke odbornej vlastne biologickú expositúru ústavu brnenského.

Ústav obstaráva dočasne tiež administratívnu agendu ústavu pre lesnú ťažbu a les. technologiu, ktorý má byť umiestený v Báň. Štiavnici, ale pre dosavádnu nepoužitel'nosť pridelených miestností má prechodne sídlo v Prahe. Táto činnosť vzťahuje sa hlavne na jeho účetnícku prácu, miestnu korešpondenciu a správu stavebných objektov.

Ústavu biologickému boly odovzdané úplne neupravené a prázdné miestnosti bez všetkých kníh a zápisov o prácach na pokusných objektoch bývalého maďarského výskumného ústavu les

níckeho v Báň. Štiavnici, ktorý bol pri bolševíckom vpádu na Slovensko v roku 1919 bohužil' z väčšej čiastky zničený.

Ponevádž potom v ústavu pracujú dosial' len členovia prof. sboru štát. vyššej lesníckej školy v mimoúradnom čase, obmedzila sa činnosť ústavu len na práce, súviasiace s úpravou pridelených miestností, na zistení stavu pridelených pokusných objektov a prípravné práce k ich využitiu.

Činnosť odborná.

Výskumná činnosť.

Ústav sa snažil pokračovať podl'a možnosti v pokusoch, započatých bývalým maďarským ústavom v Báň. Štiavnici a prisposobit ich terajším zásadám lesníckeho biologického výskumníctva.

Výskumníctvo v botanickej zahrade.

Botanickej zahrady pri štát. vyššej lesníckej škole je použité k dendrologickému bádaniu. Ako najzaujímavejšie jej dreviny nech sú menované nádherné sekvoje a cedry (Sequoia - Wellingtonia — gigantea a Cedrus atlantica a Libani). Najdôležitejšie exoty rastúce v zahrade boly v posledných rokoch ústavom merané a zistené čislá srovnané s výsledky meraní z r. 1914. Vzhľadom k značnej nadmorskej výške botanickej zahrady, není podnebie zahrady chúlostivejším drevinám práve najpriaznivejším.

Práce v arborétu v Kysihý blu.

Táto činnosť vyplynula, prípadne bola usmernená spôsobom založenia a vývojom arboréta v predchodzích rokoch. Arborétum bolo založené r. 1900 v Kysihýblu u Báň. Štiavnice na ploche 7.73 ha pre skúmanie hospodárskeho významu cudzokrajných drevín z hladiska aklimatisačného. Pôvodne bolo rozdelené na 4 oddelenia a každé oddelenie bolo rozdelené na čtvorce o strane 15 metrov, takže vzniklo celkom 350 dielcov; z ních mal byť každý osadený inou drevinou. Do roku 1914 bolo osadené celkom 283 dielcov. Pri tom boly na plochách, ktoré boly pridelené cudzokrajným drevinám, trpiacim mrazom, horkom, lebo vetrom, najprv založené ochranné porosty z drevín otužilejších a rýchle rastúcich, až pod nimi boly vysadené chúlostivé exoty.

Behom války neboly v arborétu prevádzané žiadné práce, takže ústav ich prevzal vo stavu veľmi neutešenom.

Prevedeným šetrením bolo mimo iné zistené:

1. Sadenice na niektorých dieloch úplne vyhynuly, lebo zostaly len v niekoľkých exemplároch neschopných ďalšieho vzrastu. 2. Neosadené diely sú tak zaburenené že bez predchádzajúcej úpravy stanovišťa nemožno na novú výsadbu pomýšľať.

3. Ochranný porost utlačil na mnohých miestach úplne vlastnú exotu.