Dějiny sociologiePublikace si neklade za cíl systematizovat dějiny sociologie ani v úplnosti, ba ani v jednotlivostech. Spíše chce čtenáře přesvědčit o "užitku a požitku" z četby sociologických klasiků. Představením díla jednotlivých "klasiků" sociologie se publikace snaží ukázat a ozřejmit proměny sociologického myšlení od tzv. otců-zakladatelů, Augusta Comta, Emila Durkheima, Karla Marxe, Alexise de Tocquevilla či Johna S. Milla, přes Maxe Webera, Georga Simmela, Wernera Sombarta a dalších, až k moderní sociologii Talcotta Parsonse. Publikace je určena především studentům sociologie a dalších sociálních a humanitních oborů, dobře ale poslouží i čtenářům-laikům, kteří se o oblast sociologie zajímají. |
Co říkají ostatní - Napsat recenzi
Na obvyklých místech jsme nenalezli žádné recenze.
Obsah
15 | |
26 | |
Od ekonomie a filozofie k materialistickému pojetí dějin | 35 |
4 John Stuart Mill o vládě a o poddanství žen | 47 |
5 Darwin nebo Spencer? Počátky sociologického evolucionismu | 56 |
nápodoba dav a masana historické scéně | 67 |
od ekonomie k sociologii | 78 |
8 Émile Durkheim jako skutečný zakladatel vědecké sociologie? | 86 |
10 Georg Simmel sociologický impresionista? | 107 |
11 Opomíjený Werner Sombart o vzniku kapitalismu | 114 |
12 Počátky americké sociologie | 120 |
13 Chicagská škola obrat v dějinách sociologie | 128 |
ještě jeden pokus o exaktnost | 138 |
15 Civilizační teorie první poloviny 20 století | 148 |
Talcott Parsons a Robert King Merton | 159 |
9 Max Weber a jeho odkouzlený svět | 98 |
Další vydání - Zobrazit všechny
Běžně se vyskytující výrazy a sousloví
Aèkoliv Alexis de Tocqueville americké Auguste Comte být civilizace Comta což člověk dějin dìjin dìjinách dìlba dobì Durkheim dvì èlovìka Émile Durkheim filozofie funkcionální analýzy Georga Simmela Herbert Spencer chicagská škola chicagské chování jednání jehož ještì jež kapitalismu kteøí Marx Marxe Max Weber ménì Merton mìl mìla Mill mínìní moderní možné mùže mùžeme myšlení náboženství napøíklad nemùže nepochybnì než nicménì nìj níž øádu øíká ovšem Pareto Parsons patøí podobnì podstatì pøed pøedevším pøes pøi pøímo pøípadì pøitom pojetí ponìkud postupnì pozdìji pozitivismus Praha právì problém protože před racionalita roce rovnosti rùzných sám Sebevražda Simmel skuteènì sobì sociální fakt sociální vìdy sociálního sociálních sociolog sociologické sociologie Sociology Sombart souèasnì Spencer spíše spoleèenské spoleènosti stále stejnì století stranì svìta svých systému školy Talcott Parsons Tato téma teorie Tocqueville tøeba tohoto tradièní více než vìd vìda vìdecké vìdìní vìtší vývoje výzkumu vztahy Weber základì zejména zmìny žen života