Etika: Vyložená způsobem užívaným v geometrii

Přední strana obálky
dybbuk, 1. 12. 2004 - Počet stran: 288

 „Jen temná a politováníhodná pověrčivost zakazuje, abychom se radovali. Proč by mělo být ukájení hladu a hašení žízně slušnější než zahánění melancholie? To je můj názor na věc a mé přesvědčení. Žádné božstvo ani nikdo jiný, leda závistivec, by se nemohl těšit z mé nemohou­cnosti a z mých nepříjemností a považovat naše slzy, vzlyky, strach a jiné takové věci za naši ctnost. Naopak čím větší radost pociťujeme, tím přecházíme k větší dokonalosti a tím více se nutně účastníme na božské přirozenosti. Je vlastností moudrého člověka užívat věci a těšit se z nich, jak je to jen možné (nikoli však až k přesycení, protože zde už o žádné potěšení nejde).“

 

Vybrané stránky

Běžně se vyskytující výrazy a sousloví

O autorovi (2004)

Benedictus de Spinoza (jméno Benedictus Spinoza přijal po exkomunikaci židovskou obcí za jméno Baruch) se narodil roku 1632 v Amsterodamu a zemřel roku 1677 v Haagu. Spinoza patří v dějinách filosofie bezesporu mezi nejproklínanější a nejpozoruhodnější myslitele. Během svého života uveřejnil dva spisy, dílo Principy Cartesiovy filosofie s dodatkem Metafyzické myšlenky a anonymně Traktát teologicko-politický. Dále napsal mimo hlavní dílo Etiku spisy Krátký traktát o Bohu a člověku a jeho štěstí, Traktát o zdokonalení rozumu a Traktát politický. Zůstala po něm bohatá korespondence a Gramatika hebrejštiny.

Bibliografické údaje